Paprika v léčbě

Paprika pochází z tropické Ameriky a kdysi se jí říkalo indiánský pepř nebo také pepřika. Z původních více než dvaceti druhů jich bylo domestikováno pět hlavních. U nás se hojně pěstuje v mnoha kultivarech. Autoři Herbáře léčivých rostlin doporučují její využití nejlépe v době před úplnou zralostí, protože obsahuje alkaloidy a fytoncidně působící směs saponinů, silice a organické kyseliny. Paprika také zlepšuje periferní cirkulaci krve, a proto je vynikající pro kardiaky.

Práškovou drogu připravíte ze sušených plodů. Necháte je dozrát, zbavíte jadřinců a můžete je sušit při teplotě 40 ^oC. Sušené papriky pomelete a prášek uschováte v dobře uzavřené sklenici, aby nenasával vzdušnou vlhkost. Můžete ho využít jako dietní koření nebo při výrobě mastí, ideálně s vepřovým sádlem, které rozpustíte a prášek vmícháte do něj. Jiří Janča uvádí v Herbáři léčivých rostlin i domácí přípravu homeopatik, pro které se používají sušené zralé plody. 

Články Jiřího Kuchaře

• 
  Netřesk proti plísním i zvonění v uších
  Netřesk střešní, někdy také zední, byl od antiky považován za ochránce před bouřkami a z tohoto důvodu se pěstoval na střechách domů. Jeho šťáva vám pomůže při nedoslýchavosti, ušním zánětu nebo při zvonění v uchu.
• 
  Pelyňkové požehnání
  Ať už jde o pelyněk pravý, pelyněk černobýl, či pelyněk pontický, obsah léčivých látek předurčuje každý z uvedených druhů rozsáhlého rodu Artemisia do skupiny přírodních antivirotik.
• 
  Zplanělá dobromysl
  Když nám na zahradě zplaněla dobromysl, rozhodl jsem se ji využít jako koření i léčivou bylinu a udělat si bulharský tarator, který s MUDr. Josefem Jonášem popisujeme v knize Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni. Příprava je velmi jednoduchá.
• 
  Třezalka proti běhavce
  Třezalku tečkovanou najdete na okrajích koňských výběhů, v příkopech i na loukách, kde vytváří nádherné žluté ostrovy. Italský bylinář Mattioli, který jí říkal červený zvoneček, popisuje jednoduchý recept proti průjmu.
• 
  Chmel ve smoothies
  Chmelu otáčivému se říká zelené zlato. Bylinář Vláďa Vytásek píše, že mladé výhonky chmele, lidově také pazoušky, se dodnes někdy užívají jako zelenina, které se říká chmelový chřest. Z výhonků se připravují polévky, omelety, ale mohou se i nakládat.
• 
  Křídlatka začíná růst
  Oddenky křídlatky využívá tradiční asijské léčitelství na špatně se hojící rány a proti rakovině žaludku a tlustého střeva. V prodeji jsou i u nás výtažky z křídlatky a za její nejvýznamnější látku se označuje resveratrol.
• 
  Prvosenka podle Mattioliho
  V českém překladu díla italského bylináře Mattioliho se prvosenka jarní jmenuje bílá bukvice. „Bílá bukvice, latinsky zvaná Primula veris, hned brzy zjara vychází a kvete,“ píše Mattioli a radí: „Drobné listíčko, jakmile vyráží, užívají rádi v salátu a vařený kořen dává se proti kamenu v ledvinách a měchýři.“
• 
  Sakuraba kukiča
  Zelený čaj a jeho léčivé účinky popsali Jiří Janča a Josef Zentrich v Herbáři léčivých rostlin. Píší, že listy čajovníku obsahují velké množství tříslovin a také soubor alkaloidů, kterým se říká tein. Má příznivý vliv na cévy a působí jako přírodní antibiotikum.
• 
  Bílý čaj
  Nedávno jsem objevil druh čaje, který jsem neznal. Bílý čaj ya bao, zabalené výhonky, je unikátní čaj z provincie Yunnan. Jsou to přírodně vytvarované zámotky divokých čajovníků, které po zmlazovacím řezu raší přímo z větví a po sklizni vytvoří zajímavý tvar.
• 
  Cist na zimu
  V přírodě už v této době příliš mnoho prostředků nenajdete, a proto je čas obrátit pozornost k sušeným bylinám. Jednou z nich je cist šedavý, známý i jako růže skalní, který má trojnásobně vyšší antioxidační účinky než zelený čaj.
• 
  Jednoduchý novoroční protivirový čaj Marie Treben
  Zajímavý recept na jednoduchý protivirový čaj jsme získali z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady.
• 
  Lískové oříšky také proti kašli
  Autoři Herbáře léčivých rostlin se zaměřují především na využití listu a kůry lísky obecné a lískové ořechy považují za nutriční doplněk, protože jsou bohaté na bílkoviny a nenasycené tuky. Italský bylinář Mattioli věnuje lískovým ořechům celou kapitolu ve svém herbáři a uvádí několik užitečných rad, jak je využít.
• 
  Ricin na kůži
  Ricínový olej se získává skočce obecného. Má zajímavé lidové názvy, mezi které patří i Jonášovo stínidlo nebo psí blecha. V knize Přírodní antivirotika a antibiotika v kuchyni doporučujeme tento olej na akné, svědivou kůži, místa se suchou pokožkou, bradavice a menší vyrážky.
• 
  Paprika v léčbě
  Paprika pochází z tropické Ameriky a kdysi se jí říkalo indiánský pepř nebo také pepřika. Obsahuje alkaloidy a fytoncidně působící směs saponinů, silice a organické kyseliny. Paprika také zlepšuje periferní cirkulaci krve.
• 
  Jiaogulan
  Gynostema pětilistá čili jiaogulan roste v mém skleníku už deset let. Kdysi jsem koupil jednu sazeničku v Norimberku na Hauptmarktu, kde ji prodávali pod názvem rostlina stoletých. Jiaogulan patří mezi významná antivirotika, má vynikající účinky na oběhovou soustavu a působí jako prevence proti rakovině.
• 
  Švestkové listí
  Švestka domácí roste v jižní Evropě od dob Římské říše a u nás od vlády Karla IV., který ji sem dovezl poprvé a po němž se jí lidově říká karlata. Pavel Váňa ve svých Radách bylináře Pavla upozorňuje na využití švestkových listů při zánětech v hrdle.
• 
  Artyčoky pomohou játrům
  Artyčoky chválil a jako léčebný prostředek doporučoval už Mattioli. Svým játrům můžete ulevit tak, že si budete artyčok připravovat zatepla jako lahůdku, naložíte ho nebo si z něj vyrobíte homeopatikum. Na některých trzích můžete v současné době vidět i květ artyčoku, který je opravu nádherný.
• 
  Zlatavý čaj z hluchavky
  Když utrhnete květy hluchavky bílé, můžete z jejich konců vysát sladký nektar. Na konci léta ho bude dost. Také z nich připravíte čaj nádherné zlatavé barvy a jemné, nevtíravé chuti, jak ho popisují Jiří Janča a Josef Zentrich v Herbáři léčivých rostlin.