„S aplikací penicilinu se počítalo především pro vojáky za druhé světové války, aby nedošlo k okamžité otravě, nebo aby mohly být zmírněny vysoké teploty. Potud byl na místě. Předpokládalo se však, že bude používán jen po omezenou dobu, a potom že nastane normální terapie, do té doby osvědčená a běžná. Když se později zjistilo, že antibiotika stimulují přírůstky domácího zvířectva, objevil se nový problém, protože se antibiotika začala ukládat nebo se objevila v mase a mléku a nakonec v nás.“
Tak popsal páter František Ferda jeden z problémů, s nimiž se potýká současná medicína – antibiotickou rezistenci. Slavný sušický kněz opustil tento svět v roce 1991, ale jeho jméno je stále pojmem.
Jeho životními láskami se staly příroda a hudba. Na kněze byl vysvěcen ve čtyřiadvaceti v roce 1939 a léčitelsky začal působit za války. Už v té době byl proslulý zakládáním hudebních kroužků. Jako mnoho katolických farářů v letech 1951 – 1960 seděl. Přitížilo mu přitom i to, že nepovoleně léčil. Osm let potom koulel sudy v plzeňském pivovaru, než znovu dostal státní souhlas k provádění duchovní péče v domově důchodců v Újezdci u Klatov. V Sušici působil od roku 1978 až do svojí smrti a vedle kněžské činnosti neúnavně pomáhal trpícím bližním. Ferdovo umění využíval i František kardinál Tomášek, který byl jeho osobním přítelem. Oba měli společně v oblibě vodu z posvátných pramenů v Turzovce.
Za minulého režimu kněze proslavil Bohumil Hrabal, který popsal svoji návštěvu u něj v knize Život bez smokingu v povídce Autíčko. Svoji dlouholetou spolupráci s ním přiblížil Zdeněk Rejdák v knize Páter František Ferda, v níž najdete nejen experimenty, které s ním prováděl po celé Evropě, ale také řadu rad a receptů použitelných v přírodní antibiotické a antivirové problematice.