Author: Jiří Kuchař

Česnek z čeledi liliovitých patří snad k nejrozšířenějším a nejstarším léčivým rostlinám na světě. Existuje více druhů a poznáte je podle intenzivního pachu, který způsobuje hlavně allicin. Díky němu účinkuje česnek obecně proti bakteriálním zárodkům rezistentním na penicilin. Pokračovat ve čteníZačínají růst plané česneky

Kurkuma je účinným přírodním antibiotikem působícím proti mikrobům, virům a kvasinkám. Pokračovat ve čteníKurkuma do čaje i do medu

„Břečťan je velice vhodný na obklady při revmatických bolestech, při artritidách. Je vynikající na zevní použití,“ říká Vláďa Vytásek v únorovém čísle měsíčníku Regenerace.Pokračovat ve čteníBřečťan na revma

Během roku pomůže šťáva z aloe vaší mikroflóře, kde působí jako prebiotikum. Je proto vynikající do smoothies, kam můžete před rozmixováním nařezat celý oloupaný list.Pokračovat ve čteníZimní čas aloe

Autoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni uvádějí v kapitole o využití různých druhů octa jeden opravdu zajímavý a jednoduchý. Jeho autorem je italský bylinář Mattioli, který tento ocet zmiňuje na několika místech svého slavného díla Herbář aneb Bylinář. Pokračovat ve čteníProtivirový silvestrovský ocet podle Mattioliho

Jmelí roste jako parazit na stromech po celý rok a za nejlepší se považuje borovic nebo právě z jabloní. Doporučení litovelského znalce Vládi Vytáska i prvorepublikového bylináře Emanuela Šteffka.Pokračovat ve čteníJmelí v doporučení dvou bylinářů

„Každý velice prospěje svému tělu, když občas vypije šálek čaje šalvějového,“ píše bylinář Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví z roku 1936.Pokračovat ve čteníŠalvěj na zimu

Ostružiník je nezmar, jehož šlahouny mohou dorůst až deseti metrů, a jeho listí je i pod sněhem stále ještě krásně zelené. „Hojí všelijaké poruchy a hnisání v ústech a utvrzuje viklavé zuby.“ Tak poeticky popsal italský bylinář Mattioli to, co dnes většina z nás zná jako zánět dásní.Pokračovat ve čteníOstružinové listí proti parodontóze

Plody růže šípkové, lidově také pomeranče severu, jsou stále ještě na keřích. Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví (1936) uvádí: „Plody plané či šípkové růže neměly by scházeti v žádné domácnosti, neboť chovají v sobě tolik dobrých vlastností, že je ani oceniti nedovedeme“.Pokračovat ve čteníŠípky před mrazem

Podle Vládi Vytáska a receptů v jeho knize Můj bylinkový svět pomáhají čerstvé listy ve formě obkladů při bolestech kloubů a revmatismu. Naklepané a důkladně přiložené dokonce vytahují vodu z kolena. Pokračovat ve čteníBezové listy jsou ještě zelené

Bělotrn kulatohlavý k nám přišel s Napoleonovými vojáky a ze zahrádek, které začátkem podzimu zdobil, se postupně dostal do volné přírody. Nemůžete ho přehlédnout, protože je opravdu krásný.Pokračovat ve čteníBělotrn kulatohlavý

Na okrajích lesů můžete ještě teď najít konopici velkokvětou, zvanou také sličná. Mattioli, který ji nazývá hluchá kopřiva, o ní píše, že uzdravuje všeliké otoky a odstraňuje tvrdé boule a záušnice.Pokračovat ve čteníSličná konopice smrduté vůně

Na keřích už se černají plody bezu černého. Jíst syrové nedoporučujeme, ale v knize Svět přírodních antibiotik uvádíme Mattioliho recept na bezový julep, což je staročeské označení hustého a poměrně krátce vařeného sirupu.Pokračovat ve čteníJahůdkový julep

Ostružiník vznikl podle řecké legendy z krve, kterou bohové prolili v boji s Titány. Na konci léta krásně postupně dozrávají jeho plody. Pro léčebné účely se donedávna užíval jenom list. To se změnilo poté, kdy byly na konci 20. století popsány výjimečně silné ochranné a antioxidační účinky bioflavonoidů obsažených v plodech.Pokračovat ve čteníLéčivá pochoutka pozdního léta

Pazochy neboli chmel otáčivý není dobrý jenom k vaření piva. Chmelové šištice jsou vhodné do antibiotických a antivirotických směsí. Konec srpna je ideální pro sběr a sušení. Se sběrem ale počkejte alespoň tři dny po skončení dešťů.Pokračovat ve čteníChmel nepatří jen do piva

Lichořeřišnici můžete pěstovat všude, třeba v truhlíku za oknem. Když se o ni budete hezky starat, vyroste vám jako tahle v bavorském Rothenburgu, kde je považována za přírodní antibiotikum budoucnosti.Pokračovat ve čteníTinktura konce léta z lichořeřišnice

Třapatkovka nachová je severoamerická divoká rostlina, kterou medicínsky využívaly prérijní indiánské kmeny. Dakotové sypali prášek z kořene do ran a intuitivně přitom spoléhali na jeho antibiotické působení a Arapahové si přikládali na rány čerstvé pomačkané listy.Pokračovat ve čteníIndiánská bylina

Měsíček lékařský má řadu lidových názvů, z nichž bradavičné koření naznačuje jeho antivirové působení. Je jednou z nejsilnějších fytoncidních rostlin. Pokračovat ve čteníMěsíčková mast

Citron vás v horku velmi osvěží a kromě toho vyrovná vaši acidobazickou rovnováhu. Citronový obklad krku zmírňuje otoky a zchlazuje. Je dobré přiložit ho okamžitě, jakmile vás v létě začne škrábat v hrdle nebo se lehce začnou zvětšovat mandle.Pokračovat ve čteníCitronový obklad krku

Kokoška pastuší tobolka má prokázané antibakteriální účinky a je také zdrojem antioxidantů. Vynikající je pro dezinfekci ústní dutiny.Pokračovat ve čteníKokoška neboli kaša proti parodontóze

Žvýkáním česnáčkových listů pomůžete vaší ústní dutině, zejména pokud máte paradentózu. Když je nakrájíte nadrobno, skvěle s nimi chuťově vylepšíte salát a navíc ho významně obohatíte o vitamín C.Pokračovat ve čteníČesnáček je nejlepší čerstvý

Trnka obecná je jeden z velmi nápadných keřů jarních strání a mezí, protože právě nádherně kvete. Bude to trvat maximálně ještě týden, maximálně dva. Pokračovat ve čteníNatrhejte si trnkové květy, dokud jsou

Vřesovec roste téměř kdekoli, protože vůbec není náročný na pěstování. Lidově se mu říká také šedivník. Obsahuje látky, které ničí mikroorganismy, a to včetně virů. Pokračovat ve čteníVřesovec vám poroste i za oknem