V červencovém čísle měsíčníku Regenerace píši o klasnatce brvité. Mám vyzkoušeno, že funguje i ve formě lihové tinktury, která se mi osvědčila při virových onemocněních covid a chřipce a napomohla k velmi rychlému uzdravení. Pokračovat ve čteníKlasnatka při covidu i kocovině
Author: Vláďa Vytásek
Před bezem klekni
„Před heřmánkem smekni, před bezem klekni,“ praví stará lidová moudrost. Černý bez měli v oblibě všichni naši léčitelé a bylináři. Je možné ho využít téměř celý. Například naklepané listy mají vynikající schopnost vytahovat vodu z kolena. Škála antibiotického a antivirového působení bezu černého je ohromná a ve světě přírodních fytoncidů nevídaná.Pokračovat ve čteníPřed bezem klekni
Borůvka kanadská právě kvete
Nektar borůvky kanadské velmi chutná i čmelákům. Plody obsahují lehce stravitelné cukry, což už za pár týdnů poznáte podle příjemné chuti, také vlákninu, draslík, který je důležitý pro antivirotickou prevenci, a řadu vitaminů.Pokračovat ve čteníBorůvka kanadská právě kvete
Česnek ořešec
Česnek z čeledi liliovitých patří snad k nejrozšířenějším a přitom nejstarším léčivým rostlinám na světě. Byl nalezen v jeskyních, obydlených už v neolitu a zmiňuje ho i Erbesův papyrus.Pokračovat ve čteníČesnek ořešec
Violka vonná jako posel jara
Nádherná bylinka, známější pod názvem fialka, je jedním z prvních poslů jara. Kvete většinou až v dubnu, ale letos začala už koncem března. Najdete ji na vlhčích místech, v polostínu při okrajích lesů a v příkopech.Pokračovat ve čteníViolka vonná jako posel jara
Jelení jazyk celolistý
Velice zajímavá vytrvalá rostlina jelení jazyk se v hildegardovské medicíně jmenuje Zungenfarn, jazykové kapradí. U nás se vyskytuje vzácně, je chráněná, a proto ji ode mě berte jako tip na domácí pěstování. Pokračovat ve čteníJelení jazyk celolistý
Saturejka zahradní
Saturejku zahradní, lidově také číbr neboli oslí pepř, touto dobou rád připomínám, protože je to jedna z mála bylin, které venku krásně přežívají jakoukoli zimu. V současné době se nám hodí tím, že dezinfikuje dýchací cesty a ulevuje při průduškovém astmatu.Pokračovat ve čteníSaturejka zahradní
Šalvěj poslouží i pod sněhem
Šalvěj má velmi široké léčebné použití. Ve formě studeného nálevu působí proti různým bakteriím, plísním a virům, užívá se při léčbě nachlazení, bolestech v krku, nemocech ledvin a gynekologických zánětech, ale i při pásovém oparu. Pokračovat ve čteníŠalvěj poslouží i pod sněhem
Jinan neboli ginkgo
Ještě Karel Václav Rais používal název salisburyje, protože jinan dvoulaločný proslavil anglický zahradník, botanik a malíř Richard Anthony Salisbury. Strom pochází až z prvohor a do Evropy přišel z buddhistických zemí Číny a Japonska, kde jej vysazovali v klášterech. Pokračovat ve čteníJinan neboli ginkgo
Na polích je považována za plevel, ale na stráních je nádhernou ozdobou. Konopice velkokvětá, známá jako konopice sličná, lidově horská kopřiva, je jedna z několika bylin rozsáhlého rodu, která je nejenom krásná, ale i léčivá. Pochází ze střední Evropy a Sibiře a oceníte ji hlavně při problémech s krví.Pokračovat ve čteníKonopice velkokvětá neboli sličná
Klanopraška čínská pochází z jihovýchodní Asie a daří se jí i u nás, protože snáší silné mrazy. V zemích Dálného východu je běžnou součástí lidového léčitelství a patří mezi padesát základních bylin tradiční čínské medicíny.Pokračovat ve čteníKlanopraška – vynikající adaptogen
Vachta trojlistá
V mokřadech a na vlhkých stanovištích najdete vachtu trojlistou, jednu z velice zajímavých a výrazných bylin. Čínská medicína ji považovala za jednu z bylin přinášejících dobrý spánek.Pokračovat ve čteníVachta trojlistá
Chrastavec pro kůži
Chrastavec rolní (Knautia arvensis) najdete po celé České republice až do výšky 1500 metrů. Od středověku byl používán k léčbě svrabů a mnoha dalších onemocnění kůže, včetně vředů způsobených dýmějovým morem. Slovo svrab pochází z latinského slova scabere, a proto byl jedním z jeho lidových názvů skaber. Dalším názvem pro tuto rostlinu je cikánská růže. Rod Knautia pojmenoval Carl Linné na…Pokračovat ve čteníChrastavec pro kůži
Jahodník do směsí
Listy lesních jahod (pozor, nikoli zahradních) se výborně hodí do bylinných směsí, které mají antivirotické a antibiotické účinky. Pomáhá při zánětech střev a močových cest a hlavně celkově při látkové výměně. Pokračovat ve čteníJahodník do směsí
Jehličí jedle bělokoré obsahuje kromě jiných látek rutin, který působí jako antioxidant a zesiluje účinek vitaminu C z citronové šťávy. Významný je také flavonoid myricetin. Působí jako protizánětlivý antioxidant a je hlavním nositelem přírodních antibiotických vlastností jehličí.Pokračovat ve čteníNápoj z jarních jedlových výhonků
První bylina, kterou římské legie vysazovaly na obsazených územích kolem pevností, byl vlaštovičník větší. Jméno mu dal Plinius, který si všimnul, že vlaštovky vkládaly svým mláďatům čerstvou šťávu do očí, aby lépe viděla.Pokračovat ve čteníVlaštovičník – bylina římských legionářů
Prvosenka jarní, známá jako petrklíč nebo prvnička, je jedním z prvních významných zdrojů saponinů. Tyto látky, které jsou ve světě přírodních antivirotik a antibiotik velice důležité…Pokračovat ve čteníPetrklíč čili prvnička proti kašli
Vavřín patří ven
Do střední Evropy dovezli vavřín vznešený arabští obchodníci v 9. století a brzy se stal jedním z nejoblíbenějších druhů koření. Ve středověku byl lékem proti moru a cenil si ho i Mattioli.Pokračovat ve čteníVavřín patří ven
Roku 1648 dovezli lichořeřišnici větší (Tropaeolum majus) mniši do Evropy z tropických oblastí Jižní Ameriky. Jak píši v knize Můj bylinkový svět, ještě v 18. století byla považována za skvělý zdroj vitaminu C, než ji vystřídaly citrusy. Vyplatí se ji pěstovat kdekoli, doma v květináči i za oknem nebo na záhoncích a takřka jihoamerických parametrů dosáhnete při pěstování ve skleníku. Tato nádherná rostlina,…Pokračovat ve čteníLichořeřišnice: Tip na jarní výsadbu
Neshodice pochází z Latinské Ameriky, odkud se rozšířila do tropů a subtropů celého světa. Nejraději má vlhké prostředí a blízkost vodních toků. Zdomácněla v tradiční čínské medicíně a je jednou z klasických bylin ájurvédy.Pokračovat ve čteníNeshodice