Rubrika: Osobnosti

Maria Treben byla věřící a celé její životní dílo provází pokora a úcta ke stvořenému. „Stala jsem se známou,“ napsala si ve svém sešitu, „aniž bych tomu chtěla. Bylo to často velmi náročné. Ale co jsem mohla dělat? Mohla jsem odmítnout přání tolika lidí, odepřít jim své vědomosti a zkušenosti? Rozpoznala jsem v tom svůj úkol, cítila jsem, že musím vyhovět přáním svých bližních, že musím pomáhat, kde mohu.“Pokračovat ve čteníMaria Treben

Jeho jméno bude u nás navždy spojeno s pojmem alternativní medicína, a to nejen díky jeho průkopnické stejnojmenné knize z roku 1991. Jeho životní příběh je téměř filmový: V době německé ofenzívy v Ardenském lese se ve dvaceti letech účastnil bojů v belgických lesích a utrpěl podélný průstřel levé paže. Ztratil polovinu krve a jen zázrakem se dostal do polní nemocnice americké armády, kde operoval turecký lékař.Pokračovat ve čteníJiří Janča

Věnuje se bylinkářství v kontextu původních slovanských a keltských tradic a zabývá se přitom využíváním našich místních bylin v léčitelství, v kuchyni i v kosmetice a také tématy soběstačnosti. Od roku 2017 připravuje pravidelná povídání o bylinkách pro Český rozhlas a svoje texty publikuje v měsíčníku Regenerace. Jejím inspirátorem, učitelem a blízkým spolupracovníkem je moravský bylinář Vláďa Vytásek.Pokračovat ve čteníRadka Svatošová

JUDr. Aleš Vít se narodil roku 1953 ve Velkých Hamrech. O houby a přírodu zajímá od dětství. Po vystudování právnické fakulty působil jako vedoucí proslulé Čínské restaurace v pražské Vodičkově ulici, kde se seznámil s rozmanitým využitím hub v asijské kuchyni.  Ve svém oboru je uznávaným odborníkem a působí jako jednatel České mykologické společnosti. Je spoluautorem několika průkopnických knih o houbách. Společně s RNDr.…Pokračovat ve čteníAleš Vít

O byliny se začal Vláďa Vytásek zajímat po vojně, na jaře roku 1985, kdy si jejich pomocí vyléčil žaludeční vředy. Roku 2006 lektoroval s Pavlem Váňou bylinkové kurzy pro Centrum Kruh v Dlouhých Stráních v Jeseníkách. Až do smrti legendárního novobydžovského bylináře Pavla byli velmi dobří přátelé a na zahrádce od něj dodnes má eleuterokok ostnitý. Tento u nás docela vzácný…Pokračovat ve čteníVláďa Vytásek

„S aplikací penicilinu se počítalo především pro vojáky za druhé světové války, aby nedošlo k okamžité otravě, nebo aby mohly být zmírněny vysoké teploty. Potud byl na místě. Předpokládalo se však, že bude používán jen po omezenou dobu, a potom že nastane normální terapie, do té doby osvědčená a běžná. Když se později zjistilo, že antibiotika stimulují přírůstky domácího…Pokračovat ve čteníFrantišek Ferda

RNDr. Radomír Socha, DrSc. se narodil v roce 1946 v Krnově. Studoval obor fyziologie živočichů na přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Kandidaturu a velký doktorát přírodních věd obhájil v Entomologickém ústavu AV ČR. Působil jako vedoucí vědecký pracovník v Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích. Ve svém oboru opublikoval přes 150 prací v nejrůznějších prestižních zahraničních časopisech a aktivně se zúčastnil řady…Pokračovat ve čteníRadomír Socha

S jeho odchodem se v roce 2012 završila slavná éra českých bylinářů, většinou venkovských lidí, kteří léčivé rostliny milovali a předepisovali je co nejlépe podle toho, jak jim skutečně mohou pomoci, protože se dokázal vcítit do jejich účinků. Pavel Váňa léčivé rostliny nejenom dokonale znal, ale navíc je v přírodě poznal. Také je sbíral a sušil. Kromě toho byl absolventem…Pokračovat ve čteníPavel Váňa

Na základě Goethova oživujícího principu, prarostliny, postuloval později Rudolf Steiner svoji koncepci éterického těla. Steiner se seznámil s Goethovým dílem a jeho názory během studií ve Vídni díky profesoru Schröerovi. Steinera fascinovalo, že Goethe zavedl do botaniky pojem metamorfóza, jímž vysvětloval skutečnost, že v přírodě se všechno živé vyvíjí a že vlastně nic nezůstává tak, jak to Bůh kdysi…Pokračovat ve čteníRudolf Steiner

Uvádějí ho všichni autoři, kteří se zabývají účinky přírodních antivirotik a antibiotik, a také všichni znalci botaniky. Gaius Plinius Secundus (23 – 79), zvaný Plinius starší, často ale jen Plinius, byl římský spisovatel, přírodovědec a přírodní filozof, námořní a armádní velitel rané římské říše a blízký přítel císaře Vespasiana. Jeho Naturalis Historia (Přírodní historie) se stala redakčním modelem pro budoucí…Pokračovat ve čteníPlinius

Když koupil v roce 1873 v Luxoru papyrus, svitek dlouhý 2023 centimetrů, se 108 hustě popsanými odstavci, každý po 20 až 22 znacích, nebylo to v té době nic výjimečného. Bylo mu šestatřicet a za sebou měl speciální studium egyptologie, kterou tehdy změnilo Champollionovo rozluštění systému egyptského písma, publikované v roce 1822. Roku 1865 se Georg Moritz Ebers stal docentem egyptského…Pokračovat ve čteníGeorg Moritz Ebers

V ajmarštině, původním jazyce indiánů z jižní oblasti And, znamená vilcacora svatá rostlina. Dřevnatá liána roste od Hondurasu po Bolívii a česky se botanicky jmenuje řemdihák plstnatý (Uncaria tomentosa). Jenže tak ji zná málokdo, ovšem název uňa de gato, kočičí dráp, je proslulý. Jméno uncaria jí dal roku 1789 německý přírodovědec Johann von Schreber a odvodil ho od latinského…Pokračovat ve čteníKlaus Keplinger

Na Brenneru, 8. září 1786 večer:   „Nyní mám sice svého Linného po ruce a jeho názvosloví jsem si již důkladně vštípil; kde však vzít čas a klid k určování, které se ostatně – znám-li se dobře – nikdy nemůže stát mojí silnou stránkou? Proto zaostřuji zrak na jevy obecné… moji pozornost upoutalo, že na rostliny má zřejmě vliv nadmořská výška,…Pokračovat ve čteníJohann Wolfgang Goethe

Medicína někdy zdraví zaručuje, jindy je naopak poničí. Také ukazuje, které rostliny jsou nápomocné a které poškodí. Ovidius, Tristia Dioscorides se narodil třiatřicet let poté, co Publius Ovidius Naso zemřel ve svém rumunském vyhnanství v Konstanci. Oba vstoupili do dějin. Dioscorides, jehož dílo bylo podnětem vzniku Mattioliho slavného Herbáře aneb Bylináře, se narodil v Anazarbě v Malé Asii, v její severní…Pokračovat ve čteníDioscorides

Když roku 1550 požádal císař Filip Habsburský nezávislou univerzitu v Lovani, aby vypracovala seznam největších kacířů, ocitnul se Otto Brunfels na prvním místě. V té době už byl šestnáct let po smrti, ale jeho jméno mělo stále zvuk. Získal ho nejen na poli teologie, ale zároveň i fytoterapie, léčby rostlinami. Původně byl mnich a pastor, později profesor ve Štrasburku, kde…Pokračovat ve čteníOtto Brunfels

Roku 1928 se objevil termín fytoncidy, který vystihuje působení antimikrobiálních alelochemických prchavých organických sloučenin získávaných z rostlin. Alelochemická látka je vytvořená jedním organismem; pro jiný organismus je toxická nebo zabraňuje růstu jiného organismu. Pojem, který do určité míry vysvětluje účinek přírodních antibiotik a doslova znamená „vyhuben rostlinou“, ustanovil sovětský biochemik z Leningradské univerzity Boris Petrovič Tokin (1900 –…Pokračovat ve čteníBoris Petrovič Tokin

Jeho jméno si můžete přečíst pod okny Národního muzea v Praze jako jedno z dva a sedmdesáti nejvýznamnějších v české historii – ačkoli to byl Ital. Pietro Andrea Gregorio Mattioli, také Mathioli, Matthiolus, počeštěně Petr Ondřej Matthioli (1501 – 1577), rodák ze Sieny, byl významný renesanční lékař a botanik. Medicínu studoval hlavně na univerzitě v Padově a ukončil ji ve dva a dvaceti.…Pokračovat ve čteníMattioli

Vasco da Gama (1469–1524) byl jeden z nejvýznamnějších, ale také nejkrutějších portugalských mořeplavců a objevitelů, který svými třemi cestami do Indie položil základy pozdější portugalské koloniální říši. V roce 1502, v roce zahájení druhé výpravy zvané „dobyvatelská“, byl Vasco da Gama jmenován „admirálem arabských, perských a indických moří, jakož i celého Orientu“. Tato cesta ovšem byla provázena incidenty a da Gamova…Pokračovat ve čteníVasco da Gama

V roce 1295 přivezl benátský kupec Marco Polo ze svých cest po Číně kromě jiných dvě rostliny, které patří mezi významná přírodní antivirotika – žen šen a jelení jazyk. Dnes je tento vzácný druh kapradin kvůli kritickému ohrožení ve volné přírodě zařazený na Červený seznam. Původní byl v Japonsku, Číně, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu a v Evropě se pěstuje na kyselém humózním…Pokračovat ve čteníMarco Polo

Španělský objevitel Fernão de Magalhães, známý i pod verzí svého jména Magellan, vedl výpravu dvou set padesáti mužů, kteří vypluli 10. srpna 1519 ze Sevilly, aby našly El Paso, cestu kolem Ohňové země do Tichého oceánu. Celý příběh zaznamenal italský dobrodruh Antonio Pigafetta, který se k výpravě připojil jako dobrovolník. Po celou dobu si vedl podrobný deník, kterému vděčíme…Pokračovat ve čteníFernão de Magalhães

Tutanchamon, jedenáctý faraon osmnácté dynastie, který vládl v letech 1333–1323 př. n. l., nebyl první ani poslední, kdo používal olej z černuchy seté, zvané černý kmín. Pro egyptské lékaře to byl jeden ze základních prostředků; jeho lisování z nepatrných semen černuchy, zvané také černý kmín, jim poradili sami bohové. Z Egypta se bylina dostala do antického světa, psali o ní Dioscorides…Pokračovat ve čteníHoward Carter

Byliny s antibiotickými a antivirálními účinky přicházely do Evropy ze Severní Ameriky hlavně poté, co roku 1775 objevil Daniel Boone v Apalačském pohoří slavný Cumberlandský průsmyk. Na Západ začaly proudit statisíce přistěhovalců, kteří toužili po lepším životě.  U kmene Čejenů narazili osadníci na zvláštní zvyk, kouření tabáku smíchaný s rostlinou, kterou nazvali podle medvědů, protože jim chutnají její bobule. Směs…Pokračovat ve čteníDaniel Boone

Výprava, kterou v roce 1804 vyslal prezident Thomas Jefferson, neměla v dějinách Spojených států obdobu. Vydala se na severozápad, aby našla cestu k Pacifiku. Rok předtím USA získaly Louisianu, obrovské území, které jim pod finančním tlakem prodal Napoleon, s nímž se Jefferson osobně znal z doby svého diplomatického působení ve Francii. Přesto, že měli mezi lovci v prériích poměrně velký výběr,…Pokračovat ve čteníLewis a Clarke

Roku 1777 vyslal španělský král Carlos III. výpravu, která vyplula z Cádizu a po připlutí do Limy v roce 1778 celých deset let zkoumala tehdejší latinskoamerické španělské državy v Peru a Chile. Zúčastnil se jí Hipólito Ruiz López. Bylo mu třiadvacet a měl za sebou studia fyziky, chemie a farmakologie a pod dohledem tehdejších slavných botaniků Casimira Gómeze Ortegy a Antonia Palaua Verdery studoval botaniku…Pokračovat ve čteníHipólito Ruiz López