Hlíva ústřičná

Konec ledna je ve světě přírodních antivirotik ve znamení hub. Vynikajícím chutným druhem rostoucím přes zimu je hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Její klobouky připomínají barvou i tvarem větší ústřice, od čehož pochází i její druhové jméno. Můžete ji sbírat od prvních mírných mrazíků až do konce února na pařezech a kmenech listnatých stromů, zejména buků, vrb a ořešáků, nejlépe v blízkosti řek. Je možné ji nalézt i při obyčejné vycházce městským parkem. Vyskytuje se většinou v trsech složených z navzájem nad sebou srostlých plodnic, které mohou dosahovat celkové hmotnosti i několika kilogramů. Nemusíte se bát, snadno ji poznáte. 

Hlívu můžete využít k přípravě nejrůznějších pokrmů, například tzv. hlívové dršťkové polévky, guláše, karbanátků, ale také ji lze přidávat pod maso nebo do nádivek. Vynikající je na česneku. Je použitelná i k nakládání do sladkokyselého nálevu nebo k sušení. K přípravě pokrmů bereme pouze klobouky hub, nicméně tuhé třeně se dají usušit a rozemlít na tzv. houbový prášek, který lze využít jako aromatické houbové koření. 

Hlíva ústřičná obsahuje celou řadu významných látek s léčivými vlastnostmi, zejména bohatě větvené cukry, např. pleuran ze skupiny β-(1,3)-D-glukanů. Pokud vás zajímají hlouběji, píšeme o nich i dalších druzích hlív s kolegou JUDr. Alešem Vítem v knize Houby z Boží lékárny. Hlíva ústřičná je užitečná kromě jiného k regeneraci vnitřních orgánů, ke zlepšení celkového metabolismu a peristaltiky střev. Pokud ji chcete využít k léčbě alergií, pak ji nesmíte upravovat při vyšších teplotách. Nejlepší je používat ji v podobě prášku zhotoveného z nadrcených usušených plodnic. Ke snížení hladiny cholesterolu a cukru v krvi se doporučuje denně 30 gramů tohoto prášku, který se užívá buď v kapslích anebo po rozpuštění v polévce či čaji. Pro celkové posílení imunitního systému, což je téma nejen každé zimy, je optimální dávka okolo 9 gramů prášku každý den, po dobu jednoho měsíce. 

Když nenajdete hlívu v přírodě, můžete ji koupit v obchodě. Ujistěte se ovšem, že kupujete opravdu co nejčerstvější houbu, a po nákupu ji hned zpracujte.

Články Radomíra Sochy

• 
  Hlíva ústřičná
  Konec ledna je ve světě přírodních antivirotik ve znamení hub. Vynikajícím chutným druhem rostoucím přes zimu je hlíva ústřičná. Její klobouky připomínají barvou i tvarem větší ústřice, od čehož pochází i její druhové jméno. Můžete ji sbírat od prvních mírných mrazíků až do konce února na pařezech a kmenech listnatých stromů, zejména buků, vrb a ořešáků, nejlépe v blízkosti řek.
• 
  Houževnatec neboli shiitake
  V tradiční medicíně v Japonsku, v Číně a v Koreji se houževnatec jedlý používá k léčbě po tisíce let. Znáte ho pod názvem šiitake. Obsahuje lentinan, který stimuluje tvorbu interferonu, zvyšujícího imunitu buněk vůči virovým onemocněním.
• 
  Přichází čas smržů
  Smrž obecný je jednou z typických jarních hub listnatých lesů, jejichž léčebné účinky jsou dobře prozkoumány. Zajímavá je jeho antioxidační aktivita, která je podmíněna přítomností fenolických látek a flavonoidů.
• 
  Líhovec proti virům
  Jestli máte pocit, že vaříte pořád dokola stejná jídla, zkuste pro změnu líhovec moučný. Možná na něj ještě vzácně narazíte někde v bukovém lese, ovšem u nás je líhovec pěstovaným a tržním druhem, a proto bývá k dostání. Někdy se dováží a prodává pod svým japonským jménem shimeji, a sice v bílé nebo v hnědé variantě.
• 
  Rezavec šikmý
  Rezavec šikmý, známý také jako čaga, roste téměř po celý rok. Vyskytuje se na různých listnatých stromech, ale nejlepší léčivé účinky má, pokud ho sklidíte z břízy.