Jehnědy jsou první květy jara. Jejich pyl obsahuje podobně jako u dalších květů cenné vitamíny, stopové prvky a bílkoviny. Alergici by se měli mít na pozoru, ovšem mám na sobě vyzkoušeno, že i když jsem na pyl některých stromů alergická, konzumace jehněd mi nevadí. Jsem přesvědčena, že je to dobrá „imunizace“ organismu před pylovou sezónou.
Jehnědy se dají jednoduše přidávat do zimních a jarních čajů a také do nejrůznějších polévek a teplých pokrmů. Lískové jehnědy se podle bylináře Pavla Váni používají v čaji, který podporuje pocení a čistí krev, pomáhá při kašli a zápalu plic. Vhodný je i při hubnutí a poruchách krevního oběhu. Ráda je používám dušené spolu se zeleninou v nejrůznějších masových i bezmasých směsích.
Březové jehnědy podporují detoxikaci organismu a mají vliv na celý metabolismus. Proto se často využívají ve formě gemmoterapeutické tinktury. Pomáhají i při úbytku energie a vysokém krevním tlaku. V lidovém léčitelství se používají pro svůj pozitivní vliv na hormonální oblast a potenci. Můžeme je konzumovat a zpracovávat podobně jako lískové jehnědy (na fotografii).
Pokud si chcete uchovat všechny cenné látky, vyzkoušejte limonádu podle mého receptu.
Recept na limonádu z jehněd
Potřebujete:
- 3 litry odstáté vody
- malý kousek droždí
- 150 gramů hnědého cukru (3 lžíce na litr vody)
- 1 bio citrón nebo pomeranč
- 2 hrsti jehněd, ke kterým můžete přidat několik smrkových, borovicových nebo jedlových větviček, mladé lístky bršlice a kopřivy.
Ve velké skleněné nádobě rozpustíte ve vlažné vodě cukr nebo med a droždí. Pokud máte, můžete místo droždí použít i tibi krystaly. Citrón nebo pomeranč rozkrájíte na malé kousky a spolu s jehnědami přidáte do sklenice. Lehce přiklopíte víčkem nebo přikryjete proděravělou fólií tak, aby mohl unikat vzduch. Nádobu necháte dva až tři dny stát na teplém místě. Občas zamícháte. Přes husté síto nebo vyvařenou utěrku potom obsah scedíte a dáte do chladu. Limonáda je chutná ihned, během pár dní se v í vytvoří i trochu alkoholu, takže nám vznikne lehce perlivý osvěžující alkoholický nápoj.
Nové články
- Hlíva dubováHlíva dubová patří mezi nejchutnější hlívy. Pokud si ji uděláte naplátkovanou a lehce osolenou na másle, budete mít nejen skvělý kulinářský zážitek, ale váš organizmus ocení i její antivirové a antioxidační účinky.
- Podzimní hálkový popelHálky jsou vlastně domečky žlabatek, blanokřídlého hmyzu. Dávaly se pod polštář a věřilo se, že navozují klidný spánek. Lihovou tinkturou z hálek, kterou si můžete připravit na celý rok, lze potírat opary nebo běžné spáleniny.
- Václavky najdete skoro všudeVáclavek u nás roste asi osm druhů, některé na jehličnanech, jiné na listnáčích. Všechny jsou jedlé, ale vyžadují delší tepelnou úpravu. Extrakty z plodnic a myceliálních kultur václavek působí antibioticky vůči různým patogenním bakteriím.
- Bedla je krásná a užitečnáBedel u nás roste víc druhů, ale nejznámější z nich je bedla vysoká. Podle lidové tradice působí příznivě proti ženské neplodnosti. Její hlavní léčivé účinky jsou imunomodulační, antioxidační, antibakteriální, protizánětlivé a protirakovinové.
- Nenápadný ptačinecJako náplast pokrývá ptačinec zjizvenou zemi a pomáhá jí léčit se. Ptačinec prostřední, zvaný někdy také ptačinec žabinec, čistí zahleněné průdušky, léčí cysty, uklidňuje kožní podráždění, svědění, ekzémy, léčí záněty očí, modřiny, bolavá místa a hemoroidy.
- Podzimní klouzekKlouzek kravský je svým vzhledem a pružnou dužninou docela snadno odlišitelný od ostatních druhů. Najdete ho vždy jen pod borovicemi na kyselejších nebo písčitých půdách.
- Plody hlohu vás ochráníHlohové větvičky s plody můžete nyní použít tak, jak to dělali staří Římané a Slované, kteří věšeli větvičky nade dveře, aby chránili obydlí a chlévy před škodlivými duchy a před neštěstím. Podle keltských pověstí člověk, který usne u hlohového keře, nezestárne ani o minutu a po probuzení získá novou osvěžující energii.
- Pýchavky jako pochoutka i lékLetošní podzim je, jak se zdá, celkem bohatý na houby. Pýchavku dlabanou najdete do listopadu na lukách, pastvinách, trávnících, zahradách a stráních, někdy i na lesních paloucích a pasekách. K jídlu se sbírají pouze mladé plodnice s tvarohově bílou dužninou.
- Šafránová podzimní radostŠafrán pravý mám již druhým rokem z Markvartic. V loňském roce nekvetl, měl mnoho cibulek v trsu, a teprve letos po jejich rozdělení mi rozkvetl. Pěstuji ho v květináči, který po odkvětu schovám pod střechu do sucha, aby cibulky přes zimu neuhnily.