Nenápadný ptačinec

Mrazuvzdorná jednoletá hojně rostoucí bylina ptačinec prostřední (Stellaria media) zvaný někdy také ptačinec žabinec patří do čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae). Objevuje se na dusíkatých půdách jako průkopnická rostlina, která jako náplast pokrývá zjizvenou zemi a pomáhá jí léčit se. Představuje i vhodnou bylinu pro úhor a jako živá mulčovací vrstva chrání půdu před přívalovým deštěm nebo před žárem, třeba v květináčích s ozdobnými keři. Obecně je ovšem považovaný za plevel.

Ptačinec a jeho léčivé účinky popisuji v knize Můj bylinkový svět. Čistí zahleněné průdušky, léčí cysty a zajímavě působí i zevně. Při tomto použití uklidňuje kožní podráždění, svědění, ekzémy, léčí záněty očí, modřiny, bolavá místa a hemoroidy. Použijeme k tomu jednominutový odvar a vyššího účinku dosáhneme, když k ptačincové nati přidáme v poměru 1:1 nať pěťouru maloúborného (Galinsoga parviflora). Najdete ho v knize Moje léčivé rostliny na zahradě a kolem plotu. Odvar používáme po vychladnutí k omývání ekzematické pokožky a podle různých zkušeností je velice účinný.

Články Vládi Vytáska

• 
  Podzimní hálkový popel
  Hálky jsou vlastně domečky žlabatek, blanokřídlého hmyzu. Dávaly se pod polštář a věřilo se, že navozují klidný spánek. Lihovou tinkturou z hálek, kterou si můžete připravit na celý rok, lze potírat opary nebo běžné spáleniny.
• 
  Nenápadný ptačinec
  Jako náplast pokrývá ptačinec zjizvenou zemi a pomáhá jí léčit se. Ptačinec prostřední, zvaný někdy také ptačinec žabinec, čistí zahleněné průdušky, léčí cysty, uklidňuje kožní podráždění, svědění, ekzémy, léčí záněty očí, modřiny, bolavá místa a hemoroidy.
• 
  Plody hlohu vás ochrání
  Hlohové větvičky s plody můžete nyní použít tak, jak to dělali staří Římané a Slované, kteří věšeli větvičky nade dveře, aby chránili obydlí a chlévy před škodlivými duchy a před neštěstím. Podle keltských pověstí člověk, který usne u hlohového keře, nezestárne ani o minutu a po probuzení získá novou osvěžující energii.
• 
  Šafránová podzimní radost
  Šafrán pravý mám již druhým rokem z Markvartic. V loňském roce nekvetl, měl mnoho cibulek v trsu, a teprve letos po jejich rozdělení mi rozkvetl. Pěstuji ho v květináči, který po odkvětu schovám pod střechu do sucha, aby cibulky přes zimu neuhnily.
• 
  Ibišek není jen krásný
  Pochází z Číny, ale dnes je ibišek syrský, známý jako šaronská nebo čínská růže, květinou Jižní Koreje. Na Korejském poloostrově ho pěstují přes dva tisíce let a je dokonce zmíněn v jihokorejské národní hymně. Listy a květy, které existují ve více než šesti stech barevných odstínech, se konzumují syrové nebo vařené.
• 
  Fenomén blýskavých květů lichořeřišnice
  Lichořeřišnice větší likviduje v žaludku Helicobacter pylori a v ledvinách a močovém měchýři přemnoženou Escherichia coli, která způsobuje nepříjemné záněty, a ve střevech ničí salmonely.
• 
  Hluchavka na spáleniny i hemoroidy
  Abatyše Hildegarda z Bingenu jí nazývala včelím douškem a anglická bylinářka Sophie Emma Magdalene Grieve o ní říkala, že „destilace květů rozveselí srdce, zbarví obličej a oživí životní duchy“.
• 
  Vrba není jen na pomlázky
  Vrba je jednou z rostlin, které měnily svět, protože právě díky ní byl objeven acylpyrin. Sbírá se časně na jaře, v březnu a dubnu. Pomáhá při nachlazení a chřipkách. Je prospěšná při různých neuralgiích, i při zánětu trojklaného nervu, migrénách z chladu, při revmatismu a artritidě, silném průjmu, zvracení a střídavých horečkách.
• 
  Divizna duchovního vzestupu
  Z divizny velkokvěté se léčivě využívají jenom květy. Římští legionáři používali dlouhé lodyhy jako pochodně nebo je namáčeli do vosku a zapalovali při slavnostech a pohřbech. Z této tradice pochází náš lidový název čarodějnická svíce nebo louč. Ze suchých stvolů divizny si je můžete vyrobit také a během zimních večerů rozjímat při jejich nevšední vůni.
• 
  Malinové listí podle Mattioliho
  Maliny jsou plodem ostružiníku maliníku a jedním z mých oblíbených druhů ovoce. Čas malin pomalu odeznívá a na keřích můžete už jen výjimečně vidět krásně zralé plody. Zato jsou na nich sytě zelené malinové listy, pro které má Mattioli velice zajímavé doporučení.
• 
  Afroditino kydónijské jablko do kuchyně
  Kdouloň obecná, kydónyjské jablko nebo také kutnový strom, rostla v posvátném sadu bohyně Afrodité. Kdoule mají vysoký obsah flavonoidů, a proto vykazují velkou antioxidační aktivitu. Jestli se k těmto sympatickým plodům dostanete, nabízím i recept na kdoulové želé.
• 
  Ještě je čas nasbírat březové listí
  Sběr listů břízy bělokoré se doporučuje v dubnu, kdy jsou listy mladé a čerstvé, ale můžete je trhat i na začátku podzimu, dokud nezačnou příliš žloutnout. Ve formě nálevu léčí nemoci ledvin, močového měchýře, revmatismus a vynikající jsou i při otocích nohou.
• 
  Léčivé hálky
  Na šípkových keřích nebo na jiných planých růžích můžete spatřit nápadně chlupaté kulovité útvary, kterým se říká hálky. Mají celou řadu léčivých účinků. Působí jako velmi silné antibiotikum, pomáhají při horečkách, při léčbě chřipky a viróz.
• 
  Pupalka dvouletá do salátu
  Nádherně kvetoucí pupalka dvouletá je známá pro olej ze semen. V kuchyni můžete využít i její krásné listy do salátů nebo si s nimi ozdobit chléb s máslem. Budete překvapeni jejich velice zajímavou chutí.
• 
  Morušovník bílý
  Morušový čaj se léčivě uplatní jako antidiabetikum při cukrovce II. typu, snižuje vysoký krevní tlak a hladinu tuku v krvi. Pomáhá při suchém kašli a onemocnění horních cest dýchacích, při závratích, bolestech hlavy a v krku i při zánětu spojivek.
• 
  Josta na cévy i pro hubnutí
  V knize Moje léčivé rostliny na zahradě a kolem plotu uvádím pro někoho možná překvapivou informaci o využití listů josty. Podporují trávení a používají se při redukčních dietách ke zrychlení metabolismu a hubnutí. Flavonoidy z plodů josty pomáhají zpevňovat cévy a působí příznivě při léčbě křečových žil.