Anantmul neboli sarsaparilla indická (Hemidesmus indicus) roste na výše položených planinách v povodí Gangy. Kromě ájurvédského názvu anantmul se bylině v sanskrtu říká také mannari ve významu nekonečný kořen.
Používají se její listy, ale především kořen, který obsahuje kumariny a těkavý olej, jehož hlavní složkou jsou salycilový aldehyd, steroly a glykosidy, specifický lupeol a kumarinové glykosidy.
Díky obsahu pentacyklických triterpenů je vhodný k léčbě průjmu, horečky a úplavice. Má skvělé účinky i díky svým vonným vlastnostem, takže potlačuje zápach z úst a po nanesení na dásně a zuby dodává chladivý a lahodný pocit.
Anantmul celkově působí bakteriostaticky, antivirálně, kancerostaticky, antimykoticky a antibakteriálně. Mléčný latex z celé rostliny se užívá k oslabení očních zánětů, zatímco extrakt z kořene blokuje bujení Escherichia coli. Vedle toho bylo zjištěno její působení proti bakteriím Shingella flexneri, Staphylococcus aureus a Bacillus subtilis a plísním Aspergillus niger.
Listy rostliny se mezi indickými domorodci žvýkají a jsou velmi osvěžující; přednost přitom mají úzké listy, které se vyskytují na stromech v otevřené krajině. V Asii je oblíbený nápoj sharbat, který se připravuje z jejích plodů.
Rostlina je součástí některých ájurvédských preparátů, které se k nám dovážejí. V Indii se podává v podobě prášku, nálevu nebo odvaru.