Léčivé houby v terapii a kuchyni
Radomír Socha, Aleš Vít
Václavky patří k parazitům stromů a dřevin, u kterých způsobují intenzivní hnilobu, a zároveň jsou to i jedlé houby s významnými léčivými účinky. Svoje jméno získaly nejspíš podle sv. Václava, kdy kolem jeho kalendářního svátku obvykle rostou. Václavka obecná (Armillaria mellea), též václavka žlutoprstenná, přitom patří k tržním houbám. Extrakty z plodnic a myceliálních kultur václavek působí antibioticky vůči různým patogenním bakteriím, např. proti Micrococcus luteus, Staphylococcus aureus, Bacillus cereus a B. subtilis. Antibiotickou aktivitu způsobují především aryl estery seskviterpenu.
Václavek u nás roste asi osm druhů, některé na jehličnanech, jiné na listnáčích. Všechny jsou jedlé, ale vyžadují delší tepelnou úpravu. Na fotografii je zřejmě václavka hlíznatá (Armillaria gallica), slovensky podpňovka žltá, která s oblibou vyrůstá z náběhů živých dřevin ukrytých pod povrchem, takže se může objevit i na trávníku. Václavky si můžete připravit jako ragú a vynikající jsou i s medem a česnekem, jak popisuji v knize Houby z Boží lékárny.
Recept na ragů z václavek
Suroviny:
- miska mladých václavek
- 0,25 l vody
- 1 lžíce medu
- 2 stroužky česneku
- lžíce přepuštěného másla
- limetka
- sůl
Kloboučky hub ovařte čtvrthodinku v osolené vodě, sceďte, propláchněte a odstavte. Sklenku čirého vývaru z hub přiveďte zpět k varu, zjemněte máslem, přidejte dle chuti med, plátečky česneku, houby, osolte, mírným varem redukujte do zahoustnutí, zakropte limetkovou šťávou a promíchejte do spojení.
Houby
- Václavky najdete skoro všude
Václavek u nás roste asi osm druhů, některé na jehličnanech, jiné na listnáčích. Všechny jsou jedlé, ale vyžadují delší tepelnou úpravu. Extrakty z plodnic a myceliálních kultur václavek působí antibioticky vůči různým patogenním bakteriím. - Bedla je krásná a užitečná
Bedel u nás roste víc druhů, ale nejznámější z nich je bedla vysoká. Podle lidové tradice působí příznivě proti ženské neplodnosti. Její hlavní léčivé účinky jsou imunomodulační, antioxidační, antibakteriální, protizánětlivé a protirakovinové. - Podzimní klouzek
Klouzek kravský je svým vzhledem a pružnou dužninou docela snadno odlišitelný od ostatních druhů. Najdete ho vždy jen pod borovicemi na kyselejších nebo písčitých půdách. - Pýchavky jako pochoutka i lék
Letošní podzim je, jak se zdá, celkem bohatý na houby. Pýchavku dlabanou najdete do listopadu na lukách, pastvinách, trávnících, zahradách a stráních, někdy i na lesních paloucích a pasekách. K jídlu se sbírají pouze mladé plodnice s tvarohově bílou dužninou. - Nádherný léčivý kotrč
Dole u kořenů borovic můžete najít nádherný kotrč kadeřavý. Tato mohutná jedlá chorošovitá houba, která vypadá jako keříček, je nejen velice chutná, ale také léčivá. Kromě jiných má antibakteriální, antifungální a antivirové účinky. - Opomíjená křehutka
Křehutka Candolleova vyrůstá obvykle ve větších skupinách a v trsech a bohužel je dosud většinou houbařů opomíjená, zvláště pro křehkost a malou vydatnost. Má protirakovinné, antibakteriální, antifungální, antigenotoxické a antioxidační působení. - Troudnatec
Nádherný troudnatec pásovaný najdete po celý rok na kmenech a větvích živých i odumřelých jehličnatých i listnatých stromů, zejména smrků, borovic, bříz, buků, olší a třešní. Za léčivé účinky horkého vodného výluhu této houby je s velkou pravděpodobností zodpovědný přítomný polysacharid heterogalaktan - Penízovka roste i pod sněhem
Ve volné přírodě rostoucí penízovka sametonohá je vzhledem i dobou výskytu prakticky nezaměnitelná s jakýmkoli jiným druhem houby. Vyplatí se ji sbírat, protože roste i během zimy, kdy se v přírodě už nevyskytují téměř žádné jedlé druhy hub. - Přítel pro každé léto
Pečárka alias žampión je náš klasický houbový průvodce létem a některé druhy najdete v přírodě i v říjnu. Má řadu vědecky prokázaných léčebných účinků. Již v roce 1968 byly u nás zaznamenány případy vyléčení rakoviny kůže. - Z pozoruhodného světa hlív
Hlíva chlupatá je u nás je poměrně vzácná a je uvedena na Červeném seznamu v kategorii ohrožený druh. Hlíva ústřičná obsahuje lovastatin, který patří k jednomu z nejúčinnějších prostředků snižujících hladinu cholesterolu. - Zimní evergreen
Březovník obecný obsahuje celou řadu bioaktivních účinných látek, které inhibují růst bakterií E. Coli, působí proti zánětům a potlačují vznik edémů. - Strmělka mlženka
Strmělka mlženka má antibakteriální, antifungální a antivirové účinky. Roste hojně až do konce listopadu v listnatých a smíšených lesích, ale také v sadech a parcích. - Čirůvka fialová
Krásná a velice užitečná houba čirůvka fialová nabízí celou řadu příznivých účinků na naše zdraví. Vynikající je například k potlačení bakteriální infekce močových cest. - Líha nahloučená
Líha nahloučená roste obvykle v trsech na půdách bohatých na humus. Tato velice chutná houba působí proti kvasinkovým problémům i při atopických dermatitidách. - Ryzec pravý borový
Výhradně pod borovicemi roste ryzec pravý borový, skvělá podzimní houba jejíž výtažky vykazují výrazné působení proti bakteriím a také antifungální účinky. - Opeňka chutná a voní
Opeňka měnlivá je skvělá houba, aromatická a chuťově opravdu vynikající. Rád ji připomínám, protože ji mnoho lidí nesbírá, což je škoda. Roste až do listopadu, na pařezech a padlých kmenech, a má nejen zajímavé antivirové, ale také protirakovinné účinky. - Hlíva ústřičná
Konec ledna je ve světě přírodních antivirotik ve znamení hub. Vynikajícím chutným druhem rostoucím přes zimu je hlíva ústřičná. Její klobouky připomínají barvou i tvarem větší ústřice, od čehož pochází i její druhové jméno. Můžete ji sbírat od prvních mírných mrazíků až do konce února na pařezech a kmenech listnatých stromů, zejména buků, vrb a ořešáků, nejlépe v blízkosti řek. - Houževnatec neboli shiitake
V tradiční medicíně v Japonsku, v Číně a v Koreji se houževnatec jedlý používá k léčbě po tisíce let. Znáte ho pod názvem šiitake. Obsahuje lentinan, který stimuluje tvorbu interferonu, zvyšujícího imunitu buněk vůči virovým onemocněním.